Atletika

Historie lehké atletiky v Hradci Králové

     Krátce po vzniku České amatérské atletické unie (ČAAU) v roce 1897 se v Hradci Králové konaly občasné atletické závody. Od roku 1903 hrstka nadšenců kolem vynikajícího závodníka pražské Sparty Matěje Špičky (byl v té době v Hradci Králové na vojně) založila atletický kroužek a staré hřiště u nemocnice upravila k pořádání atletických závodů. Kroužek tehdy vedli patnáctiletí mladíci Emil Vachek a Adolf Žabokrtský. V červnu 1904 uspořádali valnou hromadu a 13. července první veřejné závody, kterých se zúčastnili i závodníci z Prahy a Kolína; z královéhradeckých atletů byl nejlepší Adolf Žabokrtský (skok vysoký 175 cm a skok o tyči 235 cm). Činnost pokračovala pořádáním dalších závodů, např. Kolem starého Hradce,
a trvala až do počátku první světové války. V roce 1919 byla obnovena mj. běžeckým a chodeckým závodem Napříč Hradcem Králové. Pořadatelem se stal atletický odbor Sportovního klubu (SK), který byl na valné hromadě v únoru 1920 přijat za řádného člena ČAAU.

     V meziválečném období se atletika rozvíjela také v rámci Skautingu (1921-1940), v YMCA (1922-1939, klubový trenér Karel Nedobitý), V Dělnické tělocvičné jednotě (DTJ) Hradec Králové a v Orlu (1925-1940). Jedním ze stěžejních atletických závodů byl od roku 1923 silniční běh Zámeček, mezi jehož vítězi byla až do roku 1937 řada tehdy známých českých vytrvalců (např. Václav Drozda, Karel Nedobitý, Josef Šulc, Jaroslav Štork-Žofka, Josef Voženílek). Mezinárodních úspěchů dosahovali v první polovině 20. let především vytrvalci – Karel Nedobitý, účastník Olympijských her 1924 a 1928 v běhu na 5 a 10 km, Ján Emil Kalous, účastník Olympijských her 1924 v maratónu. 

   Vynikajícími královéhradeckými závodníky byli rovněž čtvrtkař Josef Wimmer, vícebojař František Fiedler, sprinter Olaf Kocourek (100 m za 11,0 s), výškař Jan Zámiš (186 cm), trojskokan Jiří Markl (13,69 m), z žen především populární Marie „Máňa“ Kofránková, reprezentantka v mezistátním utkání proti Francii v roce 1924.  Hlavními činovníky meziválečného období byli Adolf Žabokrtský a Štěpán Plenta. K rozvoji atletiky přispělo vybudování 400 m dlouhé čtyřdráhy na sokolském stadionu v roce 1935. V období Protektorátu se závodníci soustředili nejen v SK, ale také v SK Slavia (1940-1945). Jednou z akcí byl 14. 4. 1941 štafetový závod Napříč Hradcem. V dresu Kostelce nad Orlicí se ho zúčastnil Antonín Bezdíček, později vůdčí osobnost královéhradecké atletiky. Mezi známé atlety tehdy patřili bratři Oldřich a Miloslav Moravcovi, Ludvík Wünsch, Václav Taišl, Zdeněk Špryňar, Zdislav Hakl, z žen Eva Srnová.

     Po roce 1945 byla rychle obnovena činnost atletického oddílu v SK, v průběhu roku 1946 vstoupila většina atletů do jednotné TJ Sokol (v letech 1949-53 TJ Sokol Škoda Hradec Králové). K vynikajícím atletům z válečného období se přidali další, např. sprinter Václav Mňuk-Doksanský, který se později stal dlouholetým předním funkcionářem oddílu; v roce 1947 se mezi atlety královéhradeckého Sokola objevil jako závodník a později trenér Antonín Bezdíček. Hvězdou byl řadu let všestranný Miloslav Moravec. Dvakrát startoval na ME v desetiboji (1950 osmý, 1954 pátý), 15x reprezentoval v běhu na 400 m překážek, 10x získal mistrovský titul, 6x překonal československý rekord; kariéru ukončil roku 1967.

     Ve 2. polovině 50. let se přidávali další atleti, např. pozdější účastníci OH a ME kladivář Josef Matoušek (ME 1962, OH 1964) a běžec Josef Tomáš (ME 1962 a 1966, OH 1964). Oporami družstva byli rovněž sprinter Václav Kynos (účastník ME 1958, hrával i fotbal za ligový Spartak) a pozdější úspěšní trenéři vrhač Václav Lajbner, všestranný František Dunda, ad. V oddíle, který od roku 1953 nesl název Spartak ZVÚ, se během 50. let začala výrazněji prosazovat i ženská atletika, mj. sprinterka Alena Poláková a diskařka Livie Lajbnerová. Atletika se uchytila i na královéhradeckých předměstích: především to byl Sokol Nový Hradec Králové (1929-1948, 1951, 1970-1972), Sokol Pražské Předměstí (1921-1940, 1941-1944 jako klub továrny Ippen), Sokol Třebeš (1935-1940), Sokol Plotiště nad Labem (1935-1939), IKAR Kukleny (1937-1945, atletiku provozovala řada slavných házenkářů, především Vondrouš), v letech 1953-1956 pak i vojenské oddíly s názvy DA (Dům armády), VLA (Vojenská lékařská akademie), PDA (Posádkový dům armády). V roce 1953 se v královéhradecké atletice krátkodobě objevily i tělovýchovné jednoty Slovan, Lokomotiva, VPŠ (Vysoká pedagogická škola) ad., ovšem bez výraznější výkonnosti. Od roku 1956 v ČSR organizovány pravidelné soutěže družstev, do nichž se aktivně zapojili i atleti Spartaku ZVÚ Hradec Králové; družstvo žen bojovalo v roce 1958 v nejvyšší republikové soutěži, muži až v roce 1964.

    Konec padesátých a začátek šedesátých let znamenal příliv vynikajících jednotlivců, ze kterých vyrůstali další mistři ČSSR, později, již v dresech mimohradeckých oddílů také účastníci OH nebo ME: mistři Evropy sprinter Jiří Kynos (OH 1972, ME 1966, 1969 a 1971), běžkyně Jaroslava Jehličková (OH 1968 a 1972, senzační 1. místo na ME 1969 v Aténách na 1500 m), diskař Jaroslav Vidrna (ME 1969) a kladivář Jaroslav Charvát (ME 1974). Vrcholem aktivity oddílu bylo uspořádání mistrovství ČSSR dospělých v roce 1963; po dva dny mu přihlíželo 20 000 diváků; bylo překonáno sedm národních rekordů. Na přelomu 60. a 70. let odešla vůdčí osobnost atletiky v Hradci Králové Antonín Bezdíček, v letech 1965–1972 působil jako trenér v Súdánu; trenérské a organizátorské činnosti se ujalo několik dalších dříve aktivních atletů. Královéhradecká atletika se prezentovala postupným růstem výkonnosti v mládežnických kategoriích, tituly mistrů ČSSR získávali diskaři, trojskokani, sprinterky i vícebojaři, někteří oblékali i reprezentační dresy, např. diskařka Jitka Prouzová (roz. Kostková), která v Hradci Králové závodila v letech 1966-70, byla osmá na ME v roce 1978. 

    Po návratu A. Bezdíčka ze Súdánu a J. Vidrny z Třince (1974), které ve vedení oddílu doplnil roku 1975 František Karlík z Ústí nad Orlicí, nastala nová etapa královéhradecké atletiky. Na mistrovství ČSSR a ČR v letech 1975-77 i na dalších závodech se v kategoriích dorostu a žactva prosadilo několik zdejších závodníků, např. kladivář Zdeněk Bednář, desetibojaři Jaromír Frič, Jiří Patzák (trojnásobný dorostenecký mistr republiky) a sedmibojařka Zuzana Lajbnerová-Valentová (účastnice Olympijských her 1988 v Soulu). 

     Družstvo mužů bojovalo až do roku 1982 v národní lize nebo divizi, družstvo žen do roku 1985 mělo v národní lize trvale dobré výsledky (třikrát vyhrálo přebor ČSR: 1974, 1981, 1982). Začátkem 80. let došlo k útlumu, poslední mistrovský titul získala roku 1981 Sylva Prokopová v běhu na 400 m překážek. Příčinou bylo i to, že od roku 1981 do 1989 sloužila převážná část atletického stadionu jako zařízení staveniště při stavbě haly TJ Spartak a plaveckého bazénu. Provizorní podmínky na Všesportovním stadionu v Malšovicích stačily pouze pro trénink některých disciplín, v Hradci Králové téměř nebyly pořádány závody. Mužům se podařil návrat do druhé nejvyšší republikové soutěže (první ligy) až v roce 2004, ženám roku 2008.

    Po roce 1989 došlo ke změnám v názvu TJ (krátce RH Spartak, poté v roce 1990 SK, od roku 1991 TJ Sokol). Na sokolském stadionu bylo možné pořádat jen méně významné závody. První atletická dráha s umělým povrchem (jen 255 m dlouhá a pro pořádání pravidelných závodů nevhodná) byla otevřena 14. října 1996 u Základní školy Štefcova. Zastaralý sokolský stadion se škvárovou dráhou byl s přispěním města rekonstruován; 17. října 2002 byl slavnostně otevřen šestiproudý 400 m dlouhý ovál s umělým povrchem (polytan). Činnost oddílu řídil výbor v čele s Antonínem Bezdíčkem (1973-85), Jaroslavem Vidrnou (do 1998), Jiřím Záleským, Vítězslavem Perunem a dalšími spolupracovníky (Josef Mareš, Jaroslav Nohejl, Jiří Brych, František Karlík, Milan Laštůvka, Pavel Rytíř ad.) byla uspořádána řada významných atletických závodů, např. mistrovství ČR ve vícebojích všech kategorií (17. – 18. července 2004), mistrovství ČR družstev žáků a žákyň (30. září 2006). V posledních letech se v mezinárodní úrovni prosazovali především čtvrtkaři Michal Desenský, Vít Müller, Lukáš Hodboď, Filip Šnejdr a vícebojař Jan Doležal, účastníci Olympijských her a Mistrovství světa. Trenéry v jubilejním roce 2024 byli Karel Ettler, Gréta Novotná, Vítězslav Perun, Jan Petružálek, Milan Brzek ad.

    Na podzim 2024 proběhly oslavy 120 let hradecké atletiky, k výročí byla vydána reprezentativní publikace.