Cyklistika
Cyklistika v Hradci Králové
Nejrozšířenějším sportem, ale i zábavou a později také způsobem dopravy se mezi Hradečany stala jízda na kole – bicyklu. Z Prahy se po roce 1870 do města dostala nejdříve vysoká kola, zvaná též velociped. Koncem 80. let 19. století se do Čech dostávaly z Anglie rovery, neboli nízká kola. Ve stejnou dobu vznikl v Hradci Králové Klub českých velocipedistů, jehož členové kromě cyklistiky pěstovali tenis a šerm.
Cyklistický klub existoval také v Kuklenách – na jeho schůzi 28. března 1901 byl založen odbor hry míčem kopaným. V roce 1905 došlo ke spojení kuklenských s „Klubem českých velocipedistů pro Hradec Králové a okolí“ a nový název klubu byl SK (Sportovní kroužek). U zrodu nového klubu byl Jindřich Komárek, obchodník, který stál u zrodu hradecké cyklistiky, ale i fotbalu.
V prostředí kuklenských továren vznikly i další kluby velocipedistů: V roce 1899 byl založen „Dělnický klub cyklistů Slavie v Kuklenách“ a „Dělnický klub cyklistů v Kuklenách“.
V roce 1897 je zmíňováno, že u „Sokola Nový Hradec Králové byl založen sportovní odbor, který zakoupil jízdní kolo, 15 map a podnikal vyjížďky na kole“.
Počátky hradecké cyklistiky se dostaly dokonce do české literatury – hradecký rodák, spisovatel a diplomat Viktor Fischl ve své knize „Velocipéd pana Kulhánka“ vzpomínal na roky 1890-1910, rodinné příběhy, ale i počátky výroby kol a cyklistiky ve městě.
Rozvoji napomáhala výroba kol místními firmami, které velmi často kombinovaly výrobu a prodej jízdních kol a šicích strojů, zbraní a dalších doplňků. Velkovýroba kol dosud neexistovala, kola vznikala v dílničkách malých rodinných firem ve městě, nebo okolí, např. Kačírek, Frynta, Duchoň, Koza, Konečný, Javůrek, Šťásek, ad. Až v průběhu třicátých let se rozjela celostátní průmyslová výroba kol, především v ČZ Strakonice a ve firmě Tripol (později Favorit) v Rokycanech, snahou bylo pokrýt obrovský zájem o kola hlavně mezi mládeží.
Cyklistice se před druhou světovou válkou věnovali i členové Orla, Sokola a Junáci. Vedoucími funkcionáři cyklistiky v Hradci Králové byli po roce 1939 předseda Vanický a náčelník Kylián.
V roce 1940 se konalo na Hradecku několik náborových cyklistických závodů, kterých se zúčastňovali mladí sportovci z Nového Hradce Králové. Jezdili dobře a získali řadu cen. Jejich tréninkem byly jízdy do práce a z práce, protože řada z nich dojížděla denně a za každého počasí za prací dolů do města. Trať to nebyla dlouhá, ale pravidelnost jízd na kole, spojená s výjezdem na novohradecký kopec byla dobrou přípravou. Počáteční úspěchy vedly k pořádání cyklistických závodů. Byla vytýčena trať, která se v příštích letech stala populárním „Novohradeckým okruhem“. První závod dal podnět ke schůzce cyklistů v mechanické dílně Bedřicha Krátkého. Byl založen klub, jehož členy byli Krátký, Horvart, Havránek, Drahý, Cabicar, Kudrnáč, Vošoust, Vošoustová, Nováková. Předsedou byl zvolen Bedřich Krátký. Oddíl měl během dvou let neuvěřitelných 684 členů a dosahoval skvělé výsledky.
V roce 1942 při Mistrovství Čech v tehdy populární disciplíně, tzv. „válcích“ v paláci Lucerna v Praze získal třetí místo Miroslav Cabicar z Novohradeckého SK. V kategorii dorostu zvítězil Václav Kopecký. Ve Východočeské župě cyklistické bylo v letech druhé světové války organizováno 39 oddílů.
Krátce po osvobození, v roce 1945, se stal Miroslav Špidlen z Novohradeckého SK přeborníkem Východočeské župy v krasojízdě na kole. V červnu 1946 se účastnil tým Novohradeckého SK silničního závodu do vrchu „Na náchodský zámek“ – V. Havel byl druhý a R. Ságner třetí v kategorii mužů, v dorostu zvítězil M. Havel. Mezi roky 1940-52 dosáhli řadu úspěchů Cabicar, bratři Havlové, Kopecký, Reichl, Šaršon, Zajíček, ad. Miroslav Cabicar a Miroslav Havel byli nejúspěšnější.
Novohradecký okruh měl celkem osm ročníků. Pohár byl putovní z broušeného skla. V roce 1946 byl Novohradecký SK pověřen pořádáním Mistrovství Čech v silničním závodě na 50 km, jel se na trati Novohradeckého okruhu. .
Krátký, Horvart, Havránek, L. Drahý a Mareček byli zvoleni do vedení Východočeské cyklistické župy, Krátký byl v roce 1948 zvolen za starostu župy. K velkým propagátorům cyklistiky patřil Robert Hladil, který stál rovněž u počátků orientačního běhu ve městě. .
V šedesátých letech měla cyklistika centrum v TJ Slovan, jehož nejslavnějším odchovancem byl pozdější vítěz Závodu míru 1964 a nejpopulárnější československý cyklista šedesátých let Jan Smolík.
V prosinci 1964 došlo k založení cyklistického oddílu v rámci TJ Rudá hvězda Hradec Králové, kam přešla většina členů bývalého Slovanu. Předsedou oddílu se stal bývalý závodník Rudolf Jarka, místopředsedou Radoslav Šrám. Postupně došlo k nárůstu členské základny na více než a sto aktivních cyklistů, zejména mládeže. Dostavily se i první individuální úspěchy – v roce 1965 Petr Hrubý zvítězil v závodě v polském Chojnově, o rok později zvítězil Ladislav Picek v Bulharsku. Dalšími úspěšnými závodníky byli Hrubý, Krátký, Bulíček, Mach, Dejmek, Bláha, Vyhleďal, Petz ad.
Trenérem byl od listopadu 1967 František Konečný. K jeho nejúspěšnějším svěřencům patřil Petr Matoušek, který byl stříbrným (1970) a bronzovým (1975) medailistou mistrovství světa v časovce družstev. Barvy Rudé hvězdy hájil i další pozdější vítěz Závodu míru (1972) Vlastimil Moravec. Později při Rudé hvězdě vzniklo tréninkové středisko mládeže (TSM), kam byli zařazováni nadějní cyklisté z regionu (několikanásobný účastník Závodu míru a kapitán týmu Vladimír Vávra, Josef Perný, Rudolf Bernart, Jiří Vávra, Vlastimil Marek, Jiří Bartoš, Pavel Vtípil ad.). V roce 1975 bylo při Rudé hvězdě ustaveno středisko vrcholového sportu mládeže (SVS-M), z jehož vzešel i juniorský mistr světa v cyklokrosu (1983) Roman Kreuziger st., otec nejúspěšnějšího českého jezdce na Tour de France (5. místo 2013) a Giro d´ Italia (5. místo 2011).
Hradec Králové se stal od roku 1966 jedním z etapových měst Závodu míru. Dojezd byl na urychleně dokončovaném Všesportovním stadionu v Malšovicích. Slavnostní rámec obstarali fotbalisté Spartaku a brazilský klub Vasco da Gama. Plný stadion byl důstojným rámcem nejen pro fotbalový zápas, ale především pro dojezd třetí etapy cyklistického závodu. V následujících letech byl Hradec Králové etapovým městem ještě jedenáctkrát. Nezapomenutelné byly především dojezdy etap v letech 1972 (vítěz Vlastimil Moravec) a 1978 (Michal Klasa). Posledním ročníkem závodu, kdy byl v Hradci Králové dojezd etapy, byl rok 2002.
Oddíl RH patřil k organizátorům významných závodů (od roku 1964 Velká cena města Hradce Králové, etapový závod Družba; v sedmdesátých letech středeční pohár Pochodně na Všesportovním stadionu či později populární Závod míru pionýrů, který byl podhoubím pro mladé talenty.
Po zrušení TSM se oddíl (později přejmenovaný na Sportovní klub policie, SKP) rozpadl na SK Cyklo Lady, Agit Sport a Cyklistický klub Hradec Králové, do Hradce Králové se přemístila bývalá Rudá hvězda Plzeň. Následně byl v roce 1993 založen oddíl PSK Cyklo Hradec Králové. V následujících letech byl název oddílu ze sponzorských důvodů často měněn, v současnosti vystupuje pod názvem Elkov-Kasper. Generálním manažerem týmu je od jeho založení Vladimír Vávra, sportovními řediteli byli Otakar Fiala, v současnosti Petr Kaltofen a Jiří Petruš.
K největším úspěchům klubu patří titul juniorského mistra světa v cyklokrosu, který v roce 1995 ve švýcarském Eschenbachu získal Zdeněk Mlynář; o rok později na MS ve francouzském Montreuil získal bronz v kategorii do 23 let. V silničním závodě jednotlivců do 23 let obsadil René Andrle vynikající páté místo, druhé nejlepší umístění českého silničáře na světovém šampionátu. V následujících letech se stal Mistrem České republiky v silničním závodě jednotlivců (1995) a vítězem závodu Okolo Slovenska (2000).
PSK Unit Expert byl nejlepším českým cyklistickým týmem i v sezoně 2000. Umístil se na třetí příčce v bodovaném pořadí týmů třetí divize UCI a zároveň získal nejvyšší počet vítězství ve své kategorii. Za hradecký tým závodili mj. Lubor Tesař – mistr České republiky v silničním závodě jednotlivců v letech 1994 a 2003, vítěz Okolo Slovenska 1992, dále Ondřej Sosenka – šestinásobný mistr ČR v časovce, mistr ČR v silničním závodě jednotlivců (2004), ale především světový rekordman v hodinovce (2005-14). V roce 2005 získal ocenění „Král cyklistiky“.
Od roku 2002 se klub více orientoval na kategorii závodníků do 23 let a výrazně omladil kádr jezdců. Na dráze získal Milan Běhůnek titul mistra Evropy juniorů ve stíhacím závodě jednotlivců a spolu se Zdeňkem Ždímalem stejný titul i ve stíhacím závodě družstev.
Na mistrovství ČR v Milevsku se mistrem v časovce jednotlivců do 23 let stal František Raboň, v závodě s hromadným startem obsadil třetí místo. Třetí místo si na své konto připsala také čtveřice Kamil Vrána, František Raboň, Milan Běhůnek a Zdeněk Ždímal v časovce družstev. V následujících letech získali mistrovské tituly František Raboň v časovce a Martin Mareš v silničním závodě jednotlivců. V domácí nejvyšší soutěži PRE Extraliga obsadili hradečtí cyklisté v celkovém pořadí první čtyři místa.
V roce 2004 získal František Raboň titul mistra Evropy do 23 let, dva tituly mistra ČR v kategorii do 23 let (časovka jednotlivců, silniční závod), stříbro v silničním závodě v kategorii Elite a 4. místo v časovce jednotlivců.
V roce 2006 se do týmu vrátil odchovanec René Andrle, který předtím působil v týmech ProTour a absolvoval největší světové závody. Na Olympijských hrách v Aténách (2004) obsadil 16. místo v časovce jednotlivců. Jezdci týmu získali dva tituly mistra ČR v silničním závodě (Stanislav Kozubek v kategorii Elite a Pavel Zitta v kategorii do 23 let; Martin Riška byl na slovenském mistrovství dvakrát bronzový (silniční závod a časovka jednotlivců). Řek Georgios Tentsos vybojoval dvě druhá místa na řeckém šampionátu (silniční závod a časovka jednotlivců). V celkovém pořadí Českého poháru Kooperativy 2006 patřila Hradeckým opět první čtyři místa v celkovém pořadí. V roce 2007 klub obhájil titul mistra ČR v silničním závodě jednotlivců v kategorii do 23 let a Elite a přidal titul z časovky jednotlivců kategorie Elite a stříbro z časovky jednotlivců kategorie do 23 let.
V sezoně 2008 byl klub zaregistrován mezi týmy Profesional Continental Team a díky německému sprinterovi André Schulzemu se podařilo v úvodním roce ve druhé divizi zvítězit hned ve čtyřech závodech. René Andrle získal celkové prvenství ve 43. ročníku etapového závodu Lidice 2008, k němuž na české půdě přidal ještě bronz z mistrovství České republiky v časovce jednotlivců. Pro mistrovskou časovku družstev hradecký klub postavil dva týmy, které vybojovaly zlato a bronz. Nejlepším českým jezdcem vkategorii Elite byl Petr Benčík, který se ve svých dvaatřiceti letech stal prvním závodníkem, jež dokázal získat mistrovský titul ve všech závodních kategoriích v silničním závodě. Jako nejlepší český tým měl oddíl zástupce na Olympijských hrách v Pekingu 2008 (Petr Benčík) a na MS v italském Varese (Martin Mareš).
V roce 2009 ukončil aktivní kariéru René Andrle. V roce 2010 ovládli hradečtí jezdci mistrovství ČR na silnici v Kyjově: 1. Petr Benčík, 2. Stanislav Kozubek, 4. Leopold König, 5. Martin Mareš; časovku dvojic vyhráli Kozubek s Františkem Kloučkem; v časovce jednotlivců byl König třetí, Kozubek čtvrtý. Benčík a König si vybojovali účast na MS v Austrálii. Součástí týmu byli i němečtí závodníci Danilo Hondo, André Schulze a Patrik Sinkewitz.
I v dalších letech byl hradecký profesionální tým na špici české cykistiky. Mezi opory patřili a patří Petr Benčík, Stanislav Kozubek, Tomáš Bucháček, František Raboň, Jiří Polnický, Alois Kaňkovský, Vojtěch Hačecký, Josef Černý, František Paďour, Matej Jurčo, Leopold Kőnig, Jan Bárta, Michael Kukrle, Michael Boroš ad.
