Volejbal
Volejbal v Hradci Králové
Ve městě byl poprvé předveden roku 1923 Američanem Lewisem W. Riessem, ředitelem tělovýchovy YMCA v Československu; s volejbalem seznamoval veřejnost na hřišti v místech, kde je dnes areál Slavie. Roku 1924 pořádala YMCA první významný turnaj v Hradci Králové, a to za účasti hradeckých týmů Sokola a DTJ, dále Čechie Jičín a Spolku akademiků Dobroslav. Družstvo YMCA zvítězilo v sestavě František Borovský, Emil Hajlich, Oldřich Kalous-Buric, Jan Melichar, Karel Růžička, Alois Macák a Stoklasa. Pravidelně se zúčastňovalo mistrovství YMCA v Čechách, kde patřilo vedle Prahy a Kladna k nejlepším.
Volejbal se stal populárním i na hradeckých školách. Díky profesorům tělocviku na reálce (prof. Nachtman) a gymnáziu (prof. Ludvík Kaláb) se volejbal rozšířil i mezi středoškolskými studenty. Zalíbil se skautům a pronikl do činnosti Sokola a DTJ. V roce 1934 se Mistrovství ČSR středních škol konalo v Pardubicích a skončilo úspěchem hradeckých škol. Ve finále zvítězila Státní reálka nad Rašínovým reálným gymnáziem. Vítězové hráli v sestavě Broul, Forejtek, Dušek, Volf, Andr, Mach. O rok později se na Masarykově stadionu v Praze stalo Mistrem ČSR družstvo Rašínova gymnázia v sestavě Chalupa, Zourek, Vyšohlíd, Rybišar, Springer, Jos. Prokop, Jar. Šulc.
Volejbal se rozvíjel i v Sokole. Již v roce 1925 se konaly okrskové a župní soutěže dorostu, ve kterých mladí sokolští volejbalisté prošli až do závěrečných bojů v Praze, kde byli poraženi až ve finále týmem Plzně. Nejčastěji nastupovali v sestavě Vidrman, Stoklasa, Kracík, Heimmer, Kozák a Bydžovský.
V roce 1930 vzniklo v TJ Sokol i družstvo žen (Zámišová, Čížková, Rajdlová, Jánská, Šanderová, Rytířová). Ve stejném roce vzniklo družstvo žen i v TJ Sokol Kukleny (Šandová, Slezáková, Marie a Vlasta Štěpánkovy, Rösslerová, Kutrilová, Staňková).
Volejbal se hrál v letních měsících na několika hřištích, upravených u plovárny na Orlici, i v trampských osadách podél řeky. V roce 1938 družstvo dorostenců Sokola vyhrálo přebor Orlické župy sokolské a probojovalo se do přeboru Československé obce sokolské (ČOS). Doplněno o hradecké středoškoláky reprezentovalo téhož roku na středoškolských hrách v Praze.
Po zrušení Sokola v roce 1941 přešla většina hráčů do hradeckého Lawn-Tennis Klubu (LTK), který pro ně vyčlenil jedno hřiště na svých kurtech. Přestoupili sem hráči Kudrle, Švec, Komárek, Jukl, Votava, Dvořák, Myšák, Bauer, Vacek, Novák, Kramář, Placák, Jedlička, Brablec a Hrnčíř. Někteří hráči TJ Sokol Pražské Předměstí přešli roku 1942 do Sportovního klubu Okrouhlík (SPOKO), který se poté začlenil jako odbor pod SK Hradec Králové.
Ve 30. letech byly založeny i další oddíly, které měly vynikající úroveň, např. Spojené osady údolí Orlice (SOÚO), známí Rapaťáci, DTJ, Žižkov Kukleny a Z-klub. V letech druhé světové války se hrál volejbal i v Klubu Stráž bezpečnosti a ALEHOP Hradec Králové. Většina oddílů hrála soutěže na úrovni druhé ligy a zúčastňovala se různých turnajů. SOÚO se probojoval až na Mistrovství Čech, kde se umístil na pátém a sedmém místě (1941 a 1942).
Po skončení druhé světové války se volejbal znovu rozvíjel, opět hráli SOÚO, Rapaťáci, TJ Sokol Hradec Králové, TJ Sokol Pražské Předměstí a TJ Sokol Slezské Předměstí. V březnu 1946 se v hradecké sokolovně uskutečnila první mezinárodní sportovní akce – reprezentanti Hradce Králové a Varšavy se utkali ve volejbalu a basketbalu. Po sjednocení tělovýchovy přešli Rapaťáci do TJ Sokol, činnost ukončilo SOÚO. V roce 1952 převzal řízení sportu a tělovýchovy stát a byly zřízeny Dobrovolné sportovní organizace (DSO). Některé hradecké oddíly hledaly lepší materiální a finanční podmínky u průmyslových podniků, objevily se nové názvy, vznikala nová družstva – Sokol Škoda, Závody naftových motorů, VČE, Spartak Strojírny Plotiště, Lokomotiva, Okresní nemocenská pojišťovna, SBČS aj. Vznikaly i úplně nové oddíly, jako např. Posádkový dům armády (PDA), Vojenská lékařská akademie (VLK), Slovan, Sokol Malšovice, Sokol Plotiště, Sokol Pouchov, Sokol Třebeš, Spartak VÚEK, Dynamo Spoj, aj.
Začátkem 50. let hrál volejbal také vojenský oddíl TJ Blesk Hradec Králové, úspěšný v soutěžích pod názvem Žižka (užíval hřiště za zdravotnickou školou).
TJ Slavia neměla do poloviny 60. let svůj volejbalový oddíl. Proto koncem roku 1965 iniciovala jednání s oddíly Slovan a Žižka o jejich přechodu do TJ Slavia. Zástupci oddílů: Josef Prošvic a Jaroslav Lahoda ze Slavie, JUDr. Josef Ptáček a Jaroslav Bárta ze Slovanu a Květoslav Kappl s Jiřím Sýkorou z Žižky dohodli fúzi a Slavia od 1.1.1966 získala další oddíl. Zaměření na mládež přinášelo ovoce již koncem 60. let. Dorostenci hráli ligu již v klubu Žižka a ve Slavii úspěšně pokračovali. Vrcholem byl rok 1973, kdy dorostenci Slavie, vedení trenérem Bártou, získali titul přeborníka Československa. Součástí kolektivu byl i pozdější reprezentant Josef Novotný. Ten v následujících letech v dresu ČH Bratislava získal Pohár mistrů evropských zemí (1979) i Pohár vítězů pohárů (1981). Čtyřikrát byl vyhlášen nejlepším československým volejbalistou roku (1978, 1980, 1983, 1984).
V roce 1967 pověřil ÚV ČSTV hradeckou Slavii uspořádáním přátelského volejbalového utkání ČSSR – Japonsko. Japonci v rámci přípravy na Olympijské hry v Mexiku 1968 pořádali turné po Evropě a utkávali se s nejlepšími týmy. Překvapivě byl vybrán Hradec Králové, v tu dobu město bez sportovní haly, kde bylo pouze několik tělocvičen. Pořadatelé určili, že zápas bude sehrán ve velkém sále Domu odborů (KD Střelnice), který dosud sloužil úplně jiným účelům než sportovním. Vyhovoval však svými rozměry i možností umístění velkého počtu diváků. Bylo sice nutné provést některé úpravy, ale zápas byl úspěšně odehrán. V pátek 6. října 1967 zvítězili Japonci 3:2. Utkání v beznadějně nabitém sále sledovalo neuvěřitelných tisíc diváků, nadšených hrou obou týmů.
TJ Slavia začala budovat ve svém areálu v Orlické kotlině devádesátimetrovou halu s šesti volejbalovými kurty. Byla dokončena koncem 80. let a využívali ji nejen volejbalisté, ale i jiné oddíly Slavie a veřejnost. Díky své velikosti je dodnes využívána ČVS pro pořádání mládežnických turnajů s velkým počtem družstev. Ale až teprve v roce 2024, po rozsáhlé rekonstrukci, hrazené městem, se z haly stal moderní sportovní stánek.
V letech 1993-97 hrály hráčky Slavie Extraligu (družstvo tvořily Bergmanová, Vobořilová, Svobodová, Horová, Klenková, Myšková, Bucková, Linková, Poláková ad.). Tým trenérsky vedli Pavel Jerman, Šotola st., Řehoř a F. Lilko).
Extraligu v jiných klubech si za dobu existence Slavie zahrály Kočová v KP Brno, Fabiánová v ČH Bratislava, Mertlová v UP Olomouc a v Rubeně Náchod, Novotná ve Střešovicích, Fejfarová ve Střešovicích, Linková v Ostravě a Bucková v NH Ostrava. Ta přišla do Slavie v šestnácti letech z Trutnova, z Ostravy potom přestoupila do francouzského Cannes, se kterým vyhrála šestkrát francouzskou ligu a dvakrát Ligu mistryň. Jako jediná slavistka se dostala do reprezentačního družstva dospělých a je členkou Síně slávy českého volejbalu. Z mužů si extraligu zahráli Krejčík, Šisler, Smutný, Trčka, Kunc (všichni v Dukle Liberec), Hora ml. (ČZU Praha), T. Lilko (Zlín), Mareš (VŠ Praha), T. Matuška (Ústí n. L.), Resch (VŠ a RH Praha), Široký (Ostrava), Kollátor (Lvi Praha).
Muži Slavie na účast v extralize zatím nedosáhli, nejvyšší soutěží, kterou hráli, byla první liga. Poprvé to bylo v roce 1973 (trenér Hanka, hráči Krejčík, Ježek, Krejčí, Pokorný, Šotola, Synovec ad.), podruhé v letech 1991-93 (trenér F. Lilko, hráči Novotný, Hora, Martinec, Jahelka, Springer ad.), potřetí v letech 2001-06 (trenéři F. Lilko, Šotola a Pokorný, hráči Matoušek, Svoboda, Klár, M. Ticháček, Beneš, Koloušek, Zvolský, T. Lilko, Šotola ml., Jahelka, Springer, Holubec, J. a T. Matuškové, Kubeš ad.).
V roce 2021 se do Slavie vrátil zkušený Aleš Holubec (s extraligovým Kladnem získal v sezóně 2004-05 svůj jediný titul mistra republiky, roky působil v zahraničních angažmá v Belgii a Francii) a jako hrající trenér se ujal A-týmu mužů. Kvalitní přípravou ho dostal až na úroveň jednoho z nejlepších týmů 1. ligy a porážka tří extraligových týmů v poháru v roce 2024 dokazuje, že sen o extralize nemusí být jenom snem. V týmu mužů působil rovněž Jan Štokr, který ve letech 2010-12 dvakrát získal s italským Trentinem pohár pro vítěze CEV Champions League.
V minulosti hráli volejbal v Hradci i tito pozdější reprezentanti: kromě Josefa Novotného (zahraniční angažmá v Itálii, Německu a Švýcarsku) to byli Ivan Jakubíček (Německo, Belgie), Petr Kuchař (Francie a Švýcarsko), Kateřina Bucková (Francie, Itálie) a bronz na ME 1997, Tomáš Kunc, Tomáš Široký, David Kollátor. V mládežnických kategoriích reprezentovali: Miroslav Drozen, Petr Hora ml., Tomáš Matuška, Jana Mertlová, David Střeleček, Aleš Tláskal a Tomáš Lilko.
Volejbalová současnost, to je především práce s mládeží a prvoligové týmy žen a mužů, které hrají dlouhodobě úspěšně své soutěže. Oddíl má více než 400 členů a je největším volejbalovým oddílem Královéhradeckého kraje. Trenérsky a organizačně se o chod oddílu starali a starají Zdeněk Šandera, Karel Roubíček, Miroslav Ceral, Jaroslav Vik, Naďa Skácelová, manželé Mertlovi, Jan Senecký, František Lilko, Emil Škoda, Jakub Lejsek, Tomáš Lilko, Ondřej Kodym, Pavla Trunečková, Lukáš Peiker, Jan Kulhánek, Kamil Mňuk a Petr Kovalíček. Nesmíme opomenout věrného fanouška Lukáše Tytla. Oddíl má statut sportovního centra mládeže a spolupracuje i s několika hradeckými školami. Rovněž je zapojen od roku 2024 do projektu volejbalové akademie Královéhradeckého kraje.
Volejbal má v našem městě dlouhou tradici, která pokračovala a pokračuje i v dalších oddílech:
V TJ Sokol Malšovice začínali v roce 1958 v nejnižší okresní soutěži, s výstavbou sídlišť v Malšovicích se výrazně rozšířila členská základna. V roce 1972 chlapci pod vedením Bořka Roháčka postoupili do dorostenecké ligy, kterou hráli nepřetržitě osm let;. Družstvo mužů hrálo v letech 2010-14 druhou ligu. V extralize se uplatnili Jakubíček, Hes, Voříšek, Matoušek, Vampola a Sedlář. Do reprezentace se prosadil Jakubíček.
Na počátku 70. let se volejbal hrál i v TJ Rudá hvězda Hradec Králové; na hřišti ve Farářství byly vybudovány tři kurty s umělým osvětlením a šatny. Družstvo žáků se v roce 1982 umístilo na 2. místě v mistrovství republiky. Družstvo mužů hrálo v letech 1995-99 2. ligu. Odchovanci Svoboda a Přibyl se uplatnili v extralize.
V 60. a 70. letech hrálo volejbal ve městě mnoho dalších oddílů, např. TJ Sokol Slezské Předměstí, TJ Sokol Pouchov, TJ Sokol Třebeš, TJ Dynamo, Vysokoškolská tělovýchovná jednota UK Hradec Králové, Lokomotiva, Montas, TJ Sokol Plotiště nad Labem – tyto kluby působily v okresních a krajských soutěžích.
V současnosti ve městě působí v soutěžích kromě Slavie kluby Sokol Slezské
předměstí, Sokol Malšovice, Sokol Třebeš, Sokol Pouchov a Lokomotiva, byť s omezeným počtem družstev.
.
